Jedinec a jeho vrůstání do multikulturní společnosti
Příspěvek se týká psychologické problematiky adaptace Čechů na změny, které souvisí zejména se
vstupem ČR do EU a procesy globalizace. V poslední době stále více Čechů z různých, především
však z pracovních, důvodů odchází na dlouhodobé pobyty do zahraničí, ať již individuálně nebo
jsou vysílání organizacemi. Stejně tak i na území naší republiky se Češi stále více setkávají se
zahraničními spolupracovníky a partnery v různých oblastech. Oproti mnoha zemím EU se ČR
nachází v počátcích rozvoje multikulturalismu. Mnoho let jsme žili ve výrazně monokulturní
společnosti. V příspěvku prezentujeme vybrané výsledky dvouletého kvalitativního výzkumu českých
exulantů, kteří mají specifickou zkušenost s odchodem z Čech a s náročným adaptačním procesem
v zahraničí. Zaměříme se na některé adaptivní a maladaptivní postoje a chování s jejich důsledky
pro adaptaci v cizí kultuře, které mohou být důležité i pro naši současnou a budoucí situaci.
Metodologickým nástrojem byly hloubkové rozhovory a jejich následná obsahová analýza. Ukazuje
se, že přechod do cizí kultury a snaha v ní zakotvit, je mnohdy velmi zátěžovou a traumatickou
situací, která zdůrazňuje určité psychické mechanismy a procesy. Objevení, poznání a pochopení
těchto psychických principů a zákonitostí, které hrají významnou roli při interkulturním kontaktu,
nám umožní lépe vytvořit nástroje přípravy na současný evropský a světový trend prolínání kultur
ve všech oblastech lidského života a na možnost čelit interkulturním střetům.