V současnosti panuje shoda v tom, že zkušenosti, získané v raném období, jsou pro další vývoj jedince významné. Rozdíly nalézáme v dílčích otázkách. Jedním takovým problémem, o kterém se diskutuje, je otázka, zda má raná zkušenost určující význam pro další vývoj jedince. Bornstein a Lamb (1992) se domnívají, že myšlenka o určujícím vlivu rané zkušenosti na další vývoj jedince vychází z představy vývoje jako lineárního děje, a že modernější koncepty vývoje (Goldfield a Wolff 2004) i řada empirických poznatků odporují tomuto názoru. To však neznamená, že raná zkušenost není důležitá: jak ukazují četné studie, raná zkušenost stimuluje a do značné míry udává směr dalšího vývoje.
Matějček (2002) upozorňuje na další problém v hodnocení významu raného období, a sice na jednostranné zaměření některých studií pouze na vývoj intelektu a na představu, že raná stimulace intelektu má za následek vyšší intelektovou výkonnost. Podle tohoto autora je rané období a zkušenosti v něm získávané důležité zejména pro další citový a sociální vývoj jedince, a méně důležité pro vývoj intelektu.