Psychologické pohledy na současnou školu - rozumíme školní socializaci?
Příspěvek nejprve v úvodu upozorňuje, že historicky představovaly dítě (dětství), rodina a škola spojité nádoby. Dlouhou dobu byla ochrana zájmů dítěte spojena právě s jeho umístěním do školy. V současné společnosti však jakoby ochrana dítěte byla synonymem kritiky školy. V další části se zamýšlí nad otázkou, kdy a jak se škola stala pro psychology noxou. Upozorňuje na vývoj psychologického a pedagogického myšlení ve 20. století, v němž jsou “maskulinní” prvky moci a podrobení se řádu a Zákonu postupně vytlačovány (také díky psychologům) imperativy afektivity (lásky) a neomezování dítěte – tedy femininními prvky. Absentuje však reflexe jejich vzájemné provázanosti a komplementarity. Nad tou se zamýšlí poslední část, která ukazuje školní socializaci jakou složitou alchymii procesů dezidentifikace, podrobování se neosobním pravidlům a osvojování formy uvolňující prostor pro vývoj subjektivity dítěte.