Postoj žáků ke škole a především k jednotlivým předmětům je důležitým motivačním faktorem. Přitažlivost předmětu a úroveň motivovanosti žáka je ovlivněna celou řadou činitelů: specifickým charakterem předmětu a jeho pojetím v osnovách, žákovými předpoklady pro předmět, obtížností předmětu, učitelem a jeho vyučovacími postupy (strategiemi hodnocení), strukturou motivačních dispozic žáka, zájmovým zaměřením žáka a v neposlední řadě subjektivně vnímaným smyslem (významem) předmětu.
S oporou o výzkum (realizace v roce 2003/04) mapující žákovskou oblíbenost, vnímanou obtížnost a připisovaný význam jednotlivých předmětů jsou v příspěvku diskutovány žákovské postoje k jednotlivým předmětům nejen z hlediska pohlaví, ale i v širších souvislostech školní socializace, efektivnosti vzdělávání a mediálního tlaku na užitečnost školního poznávání pro život v podobě přímé aplikace poznatků v každodenním, praktickém životě.