Aplikace psychodiagnostické metody na populaci se zrakovým postižením
Příspěvek pojednává o výsledcích části výzkumu diplomové práce autorky v roce 2001-2003, který se týkal aplikace psychodiagnostické metody (osobnostního dotazníku EPQ-r) na populaci se zrakovým postižením a hledáním vhodných využitelných forem této metody. Hypotézy, že lidé se zrakovým postižením budou skórovat ve škále neuroticismu více, než lidé bez zrakového postižení a lidé se zbytky zraku budou více skórovat ve škále neuroticismu, než lidé s úplnou ztrátou zraku, které autorka formulovala na základě dosud známých teoretických východisek, se nepotvrdily. Zajímavé výsledky však vyšly v případě statisticky významného rozdílu ve škálách psychoticismu a lži-škály. Jednak se neliší muži od žen a jednak mají obě skupiny statisticky významně vyšší skóre než jsou hodnoty pro „běžnou“ populaci. V kontrolní skupině (studenti) však tyto výsledky vycházejí zcela dle genderových stereotypů a dosavadních norem Eysenckova dotazníku (jak je známo, muži by měli mít vyšší skóre psychoticismu a nižší hodnoty v L-škále než ženy). Nejvhodnější variantu podob dotazníků nebylo možno jednoznačně určit. Klienti oceňovali zejména možnost výběru (elektronická podoba, Braillovo písmo, audio-forma aj.)