Sekce byla sloučena se sekcí vývojové psychologie (červen 2020). Stránku upravujeme.
'Attachment behaviour characterises human beings from the cradle to the grave' (Bowlby, 1979)
Pracovní skupina pro výzkum citové vazby založila vlastní diskusní skupinu na
Facebooku.
Jste vítáni!
4. ročník konference Psychologická diagnostika Brno 2017 se konal ve dnech 23. - 24. listopadu 2017 v Brně.
Sekce připravila 5 přednášek zaměřených na možnosti individuální diagnostiky citové vazby.
Pracovní skupina pro výzkum citové vazby při ČMPS by chtěla přispět ke sdílení informací o tom, co se aktuálně „děje“ ve výzkumu citové vazby v tuzemském prostoru.
Přinášíme seznam s odkazy (ke stažení zde) na obhájené bakalářské, magisterské a disertační práce studentů psychologie z FSS MU, které problematiku citové vazby řešily, a vyzýváme tímto vedoucí prací z dalších vzdělávacích pracovišť, kde práce s touto tematikou vznikají, aby tento seznam případně doplnili (můžete tak učinit zasláním jména autora, názvu práce a nejlépe webového odkazu na plný text práce na e-mail lacinova@fss.muni.cz).
Doufáme, že se seznam bude utěšeně rozrůstat!
(Únor 2013)
Na konferenci Psychologická diagnostika v Brně (19. - 21. 6. 2013) se uskutečnila programová sekce
Citová vazba (attachment): nástroje měření v českém prostředí.
Tato sekce sdružila příspěvky věnované problematice citové vazby. Soustředila se především na možnosti měření citové vazby v dospělosti a zaměřila se na zmapování aktuálního stavu výzkumu v této oblasti u nás. Jednání sekce bylo současně také prvním setkáním Pracovní skupiny pro výzkum citové vazby založené v roce 2012 při Českomoravské psychologické společnosti.
Garant sekce: doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.
Příspěvky v sekci:
Teorie citové vazby (attachment theory) se zařadila od doby svého vzniku v 60. letech 20. století mezi nejvýznamnější teorie emočního a sociálního vývoje vůbec. Podle zakladatele Johna Bowlbyho mají zkušenosti z raného dětství a vztah s tzv. primární pečující osobou formativní vliv na pozdější vývoj osobnosti. Citovou vazbu, která vzniká v raném dětství mezi dítětem a pečovatelem, lze charakterizovat jako mechanismus uspokojující potřebu dítěte po jistotě a bezpečí. Aktivace instinktivních behaviorálních systémů citové vazby v situaci ohrožení nebo stresu vede k tendenci dítěte vyhledávat a udržovat blízkost s pečující osobou. Toto chování plní základní biologickou funkci - zajišťuje přežití dítěte. Citová vazba, jak bylo zmíněno, plní i funkci psychologickou, neboť výsledkem aktivace tohoto systému není jen dosažení fyzické blízkosti, ale také získání pocitu bezpečí a jistoty. Vyhledávání blízké osoby v situaci ohrožení, smutku či ztráty podle Bowlbyho patří do přirozeného repertoáru lidského chování, které lze pozorovat v průběhu celého lidského života.
Problematice citové vazby je pro její formativní potenciál na psychický vývoj člověka věnována velká pozornost v oblasti psychologického výzkumu i praxe. Z myšlenek a díla Johna Bowlbyho a Mary D. Ainsworthové vychází již celé půlstoletí řada badatelů na celém světě. V našem prostředí lze navázat na práci profesora Zdeňka Matějčka a jeho práce o rané psychické deprivaci a také na aktivity našeho kolegy a přítele Petra Kulíska, jehož přehledová studie o rané citové vazbě uveřejněná v Československé psychologii v roce 2000 byla prvním komplexním shrnutím dané problematiky u nás.
Založením pracovní skupiny pro výzkum citové vazby bychom tak chtěli vytvořit prostor, kde by bylo možno sdružit dosud izolované iniciativy v oblasti zkoumání a aplikace teorie citové vazby v České republice. Cíle pracovní skupiny pro výzkum citové vazby: