Novinky
  • 30. 09.
    Vychází 3. číslo 17. ročníku E-psychologie.
  • 15. 09.
    Program 204. Klinicko-psychologického dne 9. 10. 2023 naleznete zde.
  • 13. 09.
    Web pro návrh zákona o psychologických a psychoterapeutických službách.
  • 01. 09.
    S lítostí oznamujeme, že nás dne 30. 8. 2023 opustil prof. PhDr. Imrich Ruisel, významný slovenský psycholog v oblasti výzkumu inteligence a tvořivosti. Čest jeho památce.
  • 17. 07.
    Český institut pro supervizi připravuje nový výcvik v integrované supervizi.Termín přihlášek je 30. 8. 2023.
    1. termín pohovorů bude 22. 9. 2023, termín 1. výcvikového setkání je 14. - 16. března 2024.
  • 23. 06.
    Rozeslali jsme červnové číslo členského Zpravodaje. Pokud by jej někdo z členů/členek neobdržel, prosíme o zprávu.
  • 22. 06.
    Sylvie Graf, Kateřina Chládková a Iva Poláčková Šolcová mezi top českými vědkyněmi roku 2023. Blahopřejeme!
  • 31. 05.
    Se zármutkem oznamujeme, že 28. května 2023 zemřel PhDr. Zdeněk Kuťák, dlouholetý člen katedry psychologie FF UK a vědecký tajemník ČMPS v 90. letech. Vzpomínáme. Parte.
  • 20. 05.
    Archiv československé psychologie je unikátní počin, díky kterému se můžete ponořit do historie oboru a poznávat, s čím se psychologové minulých dekád potýkali a čím přispívali k lidskému poznání.
  • 16. 05.
    Na stránce knihovny ČMPS najdete již některé prezentace z 203. KPD 15.5.2023.
  • 18. 04.
    Srdečně blahopřejeme prof. Pavlu Říčanovi, čestnému členu ČMPS k jeho dnešním devadesátinám. Ad multos annos!
  • 12. 02.
  • 05. 01.
    Žádáme členy/členky o registraci do sekcí ČMPS prostřednictvím formuláře na této adrese. Svou registraci si můžete ověřit v Adresáři členů. Současně děkujeme za již provedené registrace.
  • 20. 12.
    Prosíme o návrhy nových členů etické komise ČMPS. Formulář je ZDE. Děkujeme!
  • 06. 11.
    Etická komise ČMPS předkládá odborné veřejnosti návrh Etického kodexu ve srozumitelném jazyce. Připomínky zasílejte formou revizí v dokumentu na adresu cmps@ecn.cz.
  • 22. 07.
    Psychosociální pomoc lidem z Ukrajiny na území hl.m.Prahy ( web)
  • 07. 06.
    Záznam ze semináře "Pomáhající v době tekuté" je k shlédnutí zde.
  • 09. 04.
    We are looking for a Ukrainian psychologist who would like to lead the activities of the Special section of Ukrainian psychologists at the Czech-Moravian Psychological Society. Please contact by email cmps@ecn.cz
  • 16. 02.
    Vítáme nové číslo časopisu pro psychologickou diagnostiku - Testfórum :-)
Sekce pro výzkum citové vazby při ČMPS

Sekce byla sloučena se sekcí vývojové psychologie (červen 2020). Stránku upravujeme.

'Attachment behaviour characterises human beings from the cradle to the grave' (Bowlby, 1979)


Vedení sekce:
  • Vedoucí: Doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D., IVDMR; lacinova et fss.muni.cz
  • Zástupce: Mgr. Petra Daňsová, IVDMR; 363837@mail.muni.cz

Pracovní skupina pro výzkum citové vazby založila vlastní diskusní skupinu na Facebooku.
Jste vítáni!


4. ročník konference Psychologická diagnostika Brno 2017 se konal ve dnech 23. - 24. listopadu 2017 v Brně.

Sekce připravila 5 přednášek zaměřených na možnosti individuální diagnostiky citové vazby.


Pracovní skupina pro výzkum citové vazby při ČMPS by chtěla přispět ke sdílení informací o tom, co se aktuálně „děje“ ve výzkumu citové vazby v tuzemském prostoru.

Přinášíme seznam s odkazy (ke stažení zde) na obhájené bakalářské, magisterské a disertační práce studentů psychologie z FSS MU, které problematiku citové vazby řešily, a vyzýváme tímto vedoucí prací z dalších vzdělávacích pracovišť, kde práce s touto tematikou vznikají, aby tento seznam případně doplnili (můžete tak učinit zasláním jména autora, názvu práce a nejlépe webového odkazu na plný text práce na e-mail lacinova@fss.muni.cz).

Doufáme, že se seznam bude utěšeně rozrůstat!

(Únor 2013)

Na konferenci Psychologická diagnostika v Brně (19. - 21. 6. 2013) se uskutečnila programová sekce Citová vazba (attachment): nástroje měření v českém prostředí. Tato sekce sdružila příspěvky věnované problematice citové vazby. Soustředila se především na možnosti měření citové vazby v dospělosti a zaměřila se na zmapování aktuálního stavu výzkumu v této oblasti u nás. Jednání sekce bylo současně také prvním setkáním Pracovní skupiny pro výzkum citové vazby založené v roce 2012 při Českomoravské psychologické společnosti.
Garant sekce: doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.
Příspěvky v sekci:

  • Zisťovanie istoty citovej väzby z príbehov – metóda PWOM. Přednáška. (Mgr. Pavol Hašan)
  • Souvislost kvality vztahu k otci s rozvodovými postoji. Panelová diskuze. (Bc. Eliška Horská, Doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D)
  • Souvislost citové vazby s konzumací alkoholu v mladé dospělosti. Panelová diskuse. (Bc. Petra Urbánková, doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.)
  • Souvislost mezi citovou vazbou a rozvojem posttraumatické stresové poruchy u sourozenců dětí s onkologickým onemocněním. Poster. (Bc. Alice Vejrostová)
  • Osobnosť a rodinné prostredie v adolescencii: špecifiká delikventnej populácie. Poster. (Mgr. Lucia Briestenská, doc. Mgr. Lenka Lacinová Ph.D., Dr. Petra Lajčiaková, PhD.)
  • AAP (the Adult Attachment Projective System): projektivní metoda k posouzení pracovních modelů citové vazby v dospělosti. Přednáška (Prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.)
  • Citová vazba v dospělosti – dotazník ECR-RS. Přednáška. (doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.)

Motivy k založení pracovní skupiny a její činnosti

Teorie citové vazby (attachment theory) se zařadila od doby svého vzniku v 60. letech 20. století mezi nejvýznamnější teorie emočního a sociálního vývoje vůbec. Podle zakladatele Johna Bowlbyho mají zkušenosti z raného dětství a vztah s tzv. primární pečující osobou formativní vliv na pozdější vývoj osobnosti. Citovou vazbu, která vzniká v raném dětství mezi dítětem a pečovatelem, lze charakterizovat jako mechanismus uspokojující potřebu dítěte po jistotě a bezpečí. Aktivace instinktivních behaviorálních systémů citové vazby v situaci ohrožení nebo stresu vede k tendenci dítěte vyhledávat a udržovat blízkost s pečující osobou. Toto chování plní základní biologickou funkci - zajišťuje přežití dítěte. Citová vazba, jak bylo zmíněno, plní i funkci psychologickou, neboť výsledkem aktivace tohoto systému není jen dosažení fyzické blízkosti, ale také získání pocitu bezpečí a jistoty. Vyhledávání blízké osoby v situaci ohrožení, smutku či ztráty podle Bowlbyho patří do přirozeného repertoáru lidského chování, které lze pozorovat v průběhu celého lidského života.

Problematice citové vazby je pro její formativní potenciál na psychický vývoj člověka věnována velká pozornost v oblasti psychologického výzkumu i praxe. Z myšlenek a díla Johna Bowlbyho a Mary D. Ainsworthové vychází již celé půlstoletí řada badatelů na celém světě. V našem prostředí lze navázat na práci profesora Zdeňka Matějčka a jeho práce o rané psychické deprivaci a také na aktivity našeho kolegy a přítele Petra Kulíska, jehož přehledová studie o rané citové vazbě uveřejněná v Československé psychologii v roce 2000 byla prvním komplexním shrnutím dané problematiky u nás.

Založením pracovní skupiny pro výzkum citové vazby bychom tak chtěli vytvořit prostor, kde by bylo možno sdružit dosud izolované iniciativy v oblasti zkoumání a aplikace teorie citové vazby v České republice. Cíle pracovní skupiny pro výzkum citové vazby:

  • rozšiřování empirických poznatků o rané citové vazbě a citové vazbě v období adolescence a dospělosti;
  • podílet se na šíření těchto poznatků mezi odborníky a laickou veřejnost;
  • převádět metody používané k diagnostice citové vazby (spolupráce se skupinou Testy a testování a Pracovní skupinou pro raný vývoj dětí);
  • spolupracovat s tuzemskými a zahraničními pracovišti, která se věnují problematice citové vazby.
Dosavadní činnost: Dostupné poznatky o citové vazbě jsou zahrnovány do výuky na bakalářském i magisterském stupni studia psychologie FSS MU. Probíhá přednášková činnost pro veřejnost a odborníky z řad příbuzných profesí (pedagogové, výchovní pracovníci, sociální pracovníci apod.). Během posledních let vznikla řada bakalářských a magisterských diplomových prací zaměřených na problematiku citové vazby v období dospívání a dospělosti v souvislosti s řadou specifických témat (př. zvládací strategie, percepce konfliktu mezi rodiči, emoční expresivita, strategie řešení konfliktu mezi partnery, podoba partnerských vztahů, strategie vztahové údržby, strachy dospívajících, strach ze smrti, sebehodnocení). Některé byly následně zpracovány i do podoby empirických studií uveřejněných v odborném psychologickém tisku.